Żywiecký kostel sv. Marka stojí poněkud stranou, na ulici Sienkiewicze za okresní nemocnicí. První kostel zde věřícím sloužil již v roce 1591 a byl postaven jako prosebné vótum – obyvatelé chtěli stavbou kostela vyprosit u Boha vyslyšení modliteb za odvrácení zhoubné nákazy šířící se městem. Původně šlo o dřevěnou stavbu. Nynější zděný kostel pochází z roku 1885. Ve venkovním výklenku na věži se dochovala dřevěná socha sv. Marka, pomalovaná olejovými barvami, pocházející ze 17. století. Součástí vnitřního mobiliáře byl kdysi triptych, z něhož se dochovala pouze křídla s Ježíšem Kristem, Pannou Marií a postavami světců. Dnes jsou součástí sbírek Národního muzea v Krakově, spolu s historickými dřevěnými svícny. Kolem kostela byl zřízen, v současnosti již nefunkční, hřbitov. Uzavřely ho rakouské úřady na základě hygienických předpisů, jejichž principem bylo vzdálit místa posledního odpočinku od městské zástavby. Pochovány zde byly mj. osobnosti, jež se zasloužily o město i okolí. Stojí zde kupř. malá pohřební kaplička P. Tomasze Czapely, ślemienského faráře a suského místoděkana, která uchvacuje precizností svého zhotovení – je pískovcová a s velkým portálem. Na hřbitově je na vysokém podstavci rovněž kamenná plastika sv. Josefa s malým Ježíšem z roku 1797.